Co když děti nebudou poslouchat?
aneb obavy, které před rodinným focením slýchám nejčastěji
„Já bych se chtěla objednat na focení, ale bojím se, že naše děti nevydrží.“
„Co když nebudou spolupracovat?“
„Co když se nebudou usmívat?“
Pokud jste si někdy položili některou z těchto otázek, nejste sami. A mám pro vás dobrou zprávu – vaše děti nemusí být během focení dokonale poslušné, sedět na místě ani se neustále dívat do objektivu.
Vlastně tohle ani jako rodinná fotografka nechci.
Nechte děti být dětmi
Děti jsou přirozeně zvídavé, spontánní, hlasité, někdy neposedné a občas úplně nevyzpytatelné.
Právě to je na nich tak krásné.
Když se po letech podíváte na rodinné fotografie, nebudete vzpomínat na to, jestli vaše dcera dvě minuty seděla na dece nebo jestli se syn podíval do objektivu přesně ve správný okamžik. Budete si pamatovat jejich smích, objetí, rošťárny, špinavé ruce od zmrzliny, způsob, jakým vás drželi za ruku, nebo jak se schovávali za vaše záda.
A přesně tyhle okamžiky se snažím zachytit.
Nejde mi o dokonalé pózy
Jako rodinná fotografka věřím, že nejkrásnější rodinné fotografie vznikají ve chvíli, kdy nemusíte nic předstírat. Můj přístup k rodinnému focení je převážně dokumentární. Nesnažím se vytvořit dokonale naaranžované snímky, ale zachytit skutečné vztahy, emoce a okamžiky, které jsou pro vaši rodinu typické.
Neznamená to, že vás nechám úplně bez vedení. Naopak. Pomůžu vám najít světlo, navrhnu jednoduché aktivity a jemně vás navedu. Ale mnohem více než na perfektní pózy se soustředím na vztahy mezi vámi.
Jak se na sebe díváte.
Jak se smějete.
Jak děti běží za vámi.
Jak je zvedáte do vzduchu.
Jak vás objímají kolem krku.
Jak spolu prostě jste.
Protože právě v tom je skutečný příběh
vaší rodiny.
Co když děti nebudou spolupracovat?
To se občas stane. A je to úplně v pořádku.
Děti nejsou modelové ani herci. Nemají povinnost podat výkon.
Pokud si potřebují zaběhat, necháme je běhat. Pokud chtějí sbírat kamínky, budeme chvíli sbírat kamínky. Pokud potřebují objetí od maminky, uděláme si prostor právě pro něj.
Často právě v těchto neplánovaných momentech vznikají fotografie, které rodiče milují nejvíc.
Co když se nebudou usmívat?
Ani to není problém.
Úsměv je jen jedna z mnoha emocí. Někdy vzniknou nejkrásnější fotografie ve chvíli, kdy dítě přemýšlí, soustředí se, pozoruje svět kolem sebe nebo se jen tiskne k rodičům.
Nejde mi o vynucené „sýr“ do objektivu.
Jde mi o opravdové emoce.
Každá rodina je jiná. A to je dobře.
Některé rodiny jsou klidné a něžné. Jiné jsou hlasité, divoké a plné pohybu. Některé děti se během pěti minut rozběhnou po celé louce. Jiné potřebují více času, aby si zvykly. Neexistuje správně nebo špatně. Mým cílem není vytvořit obraz dokonalé rodiny. Chci zachytit právě tu vaši.
Takovou, jaká skutečně je.
Na letošní Den dětí mám jedno malé přání...
Nechte děti být dětmi.
Nechte je běhat, smát se, objevovat svět, objímat vás, schovávat se za vaše záda a ukazovat svou jedinečnou osobnost.
Protože jednou budete rádi, že si tyhle chvíle můžete znovu připomenout.
A já budu moc ráda, když je zachytím právě pro vás.
S milým pozdravem, Vaše fotografka Terka
Pokud hledáte rodinnou fotografku v Praze a okolí a líbí se vám přirozené rodinné focení bez stresu, budu ráda, když se ozvete. Společně vytvoříme fotografie, které budou vyprávět příběh vaší rodiny přesně takové, jaká je dnes – plná smíchu, energie, objetí i těch malých chaotických momentů, na které budete jednou vzpomínat nejraději.
